Blog se pozastavuje!
14. června 2010 v 12:07 | Mrs.Iglesias
|
Já
Jak jste si možná všimli,tak tenhle blog už delší dobu není v provozu,pozastavuji ho,ale rušit jej nebudu. Můžete se podívat na mé nové blogy www.enriquemusic.blog.cz a www.supermusic.bloger.cz .
Sára T. - Por que
20. srpna 2009 v 15:17 | Mrs.Iglesias
|
Já
Ahojky,dávám sem jednu moji novou nahrávku. Tak doufám,že se bude líbit. Omluvte horší kvalitu.
Dobrou noc!!!! Good night!!!
10. srpna 2009 v 22:32 | Mrs.Iglesias
|
Jiné články
Přeji všem dobrou noc a krásné sny!
Sára - další song
Sára T. - první nahrávka
7. srpna 2009 v 12:59 | Mrs.Iglesias
|
Já
Ahoj lidi. Dneska jsem na internet dala svoji jednu z mnoha hudebních nahrávek. Pokud se bude líbit,tak nazpívám další. Doteď jsem si slova jenom vymýšlela,ale teď jsem složila svoji 1. píseň s opravdovými anglickými slovy. Pište prosím komentáře,jak se vám nahrávka líbí. Bohužel,kvalita není zrovna nejlepší.
Stáhnout nebo poslechnout si ji můžete ZDE .
Good night
19. července 2009 v 22:18 | Mrs.Iglesias
|
Jiné články
Přeji dobrou noc a krásné sny!
Co může být neuvěřitelné.....
19. července 2009 v 13:22 | Mrs.Iglesias
|
Mé vlastní povídky (příběhy)
Častokrát jsem slyšela,jak si lidi mezi sebou povídají,že viděli ducha,nebo je dokonce duch navštívil až k nim domů,ale nikdy jsem nevěřila,že se to může stát i mě.
Před dvěma lety jsem poznala sympatického muže. Nejdřív si mě vůbec nevšímal,ikdyž jsem na něj dělala oči a snažila se s ním komunikovat. Tak to šlo celé dva měsíce a tak už jsem to vzdala. Opět jsem šla po šichtě do té kavárny,kde ten neznámý každý den vysedával. Tak jsem si sedla vedle něho a on se na mě najednou poprvé v životě podíval a naše oči se střetly. Pak promluvil. Řekl jednu jedinou větu,která mi doteď vrtá hlavou.
"Ty mě vidíš?" Pomyslela jsem si,že je asi opilý a tak jsem odpověděla.... "Jasně,že tě vidím,jsi asi moc opilý." "Ne,nejsem opilý Megan." Chvíli jsem se zarazila,odkud může znát moje jméno,ale pomyslela jsem si,že se zeptal asi barmanky. V této malé vesničce mě totiž zná skoro každý.
"Víš,co....vezmu tě k sobě domů. Musíš si odpočinout. Určitě si unavený. Tak jsem ho vzala za ruku a podívala jsem se do místnosti,jak všichni na mě civí. Tak jsem prohodila..."No,co...potřebuje pomoc!" Dívali se na mě ještě nechápavěji než před tím,ale už jsem tomu nevěnovala větší pozornost.
"A jak se vlastně jmenuješ?" Zeptala jsem se,když jsem mu ustlala u mě doma na pohovce.
"Proč to všechno vlastně děláš?" Nechápala jsem,vždyť mu chci přeci jenom pomoct!
"Asi už půjdu spát. Ráno bude moudřejší. Třeba se vzpamatuješ do rána z té své kocoviny a pochopíš,že ti chci pomoci!" "Ne,Megan,prosím,nechť ještě. Chci si s tebou o něčem promluvit!" Asi jsem blázen,když jsem si vzala na noc do bytu úplně cizího muže,který mi ani neřekl svoje jméno a teď si s ním ještě i povídám! "Tak dobře,ale jenom chviličku..." "Poslouchej Megan,jsi v nebezpečí. Nejezdi zítra do Michiganu,rozumíš mi? Nesmíš tam jet!" Tak teď už jsem nerozuměla vůbec ničemu. Vždyť o mých plánech na zítřek jsem řekla jenom své nejlepší kamarádce a ta by to cizímu člověku nikdy neřekla! "Podívej,už to začínám docela chápat. Tak kde máš kamery? Jak dlouho mě už sleduješ?" "Poslouchej mě prosím. Nesmíš tam zítra jet. Prosím,nejezdi zítra do toho Michiganu....nejezdi tam!" "Já si pojedu kde chci a ty mě v tom nezabráníš. A teď vypadni a už se sem nikdy nevracej!"
Vyhodila jsem ho z domu s vědomím,že je to podvodník a chce mi zhatit dovolenou v Michiganu. Ale,co by z toho asi tak měj? Jeho slova mi stále vrtala hlavou a tak jsem šla raději spát. Ráno,se to nějak vyřeší.
Ráno jsem se vzbudila a podívala jsem se na budík. Co se stalo,že mě nevzbudil? Nebo je ještě tak brzy? Ale vždyť venku už je světlo. Zadívala jsem se na kouli z ročičkama a zjistila jsem,že se zastavil čas. K mému údivu byl čas zastaven i na ostatních hodinách v bytě.
Večer jsem si pustila televizní noviny a zjistila jsem,že v Michiganu řádil celý den masový vrah a poranil několik lidí. Naštěstí nikoho nezabil..... Bože,mohla jsem být mezi nimi!
Toho neznámého muže už jsem od té doby nikdy neviděla.
Neustále si kladu tato otázky,přišel mě ten neznámý varovat z onoho světa? Pokud ano,tak bych mu hrozně ráda chtěla poděkovat za to,jaký si teď žiju šťastný a spokojený život,ale mám takový zvláštní pocit,že se s ním potkám asi až po smrti....
P.S. Tento příběh,není napsán podle skutečné události,nýbrž je smyšlený. Děkuji za pochopení. Ale piště prosím komentíky,jak se vám líbí.
K blogu
17. července 2009 v 10:48 | Mrs.Iglesias
Vrátím se k psaní článků. Vím,že tu nikdo nechodí a když už někdo příjde,tak jenom proto,že omylem narazil na můj blog na internetu. Já mám teď založené nové blogy,tak předpokládám,že sem už asi nové články přidávat nebudu. A pokud ano,tak to nebudu zase tak brzy. Tak děkuji za pochopení. Píšu to aspoň pro tu trochu lidí,co sem chodí.
Omluva
22. června 2009 v 18:31 | Mrs.Iglesias
Promiňte,že tu už nepřibývají nové články,ale mám teď poněkud jiné starosti. Příští rok se totiž musím rozhodnout,jaké budu vykonávat povolání a na jakou půjdu školu. Tak snad mi ještě o prázdninách zbyte troška času na moje založené blogy,ale nevím to jistě. Zkuste se podívat na moje další blogy,kde najdete něco nového. Odkazy najdete pod článkem.
Zde hledá